Rotterdam 2023 World Boccia Europe Regional Championships (6-14.8.2023) – Článek Radka Procházky
Od 6. 8. do 18. 8. 2023 se konalo v holandském Rotterdamu mistrovství Evropy v boccie. Mně se podařilo na tuto sportovní akci přímo nominovat do soutěže jednotlivců, kde nás startovalo nejlepších 16 sportovců z Evropy dle žebříčku kategorie BC4. Jak už to bývá, před vrcholnou akcí sezóny se pokazilo mnoho věcí. Deset dní před začátkem ME mi neprocházely míče, vytvořil se mi na soustředění dekubit, a v Rotterdamu jsem opět onemocněl. Míčky se mi podařilo sehnat od kamarádky Míši Balcové, která dle mého názoru je nejen nejlepší boccistkou, ale hlavně velkým člověkem. Často se mi stává, že když se mi lepí smůla na paty, dopadne to dobře. Takže nezbývalo než doufat v přijatelné soupeře v základní skupině. Nakonec jsem se ocitl ve skupině D, kde byl nasazený paralympionik Němec Boris Nicolai, Damir Juren z Chorvatska a Bahruz Mirzayev z Ázerbájdžánu. První hrací den jsem hrál s Bahruzem, kterého jsem porazil po dobré hře 9:1, poté jsem porazil Chorvata v poměru 9:1. Večer jsem měl tak zajištěný postup ze skupiny, což byl můj cíl pro ME. Druhý den jsem hrál poslední zápas ve skupině s Borisem, který je vážně dobrý. Domluvil jsem se s koučem Samem, že ho zkusíme překvapit hrou na dálku, takže taktika byla jasná pro postup z prvního místa. Bohužel hned v první jeho směně zahrál Němec fantasticky a vyhrál ji 3:0. Poté přišla na řadu taktika dálky, kde jsem vyhrál 2:0. Další jeho end jsem vyhrál 1:0, to už jsem před mou směnou začal věřit, že bych mohl mít ve čtvrtfinále přijatelnějšího soupeře. Dálka mi s velkým štěstím vyšla a celkově jsem zvítězil 4:3. Ve čtvrtfinále jsem se utkal s hráčem z Izraele Gershonem Haimovem, kterého jsem porazil 8:1. V semifinále jsem narazil na nejméně oblíbeného hráče ze Skotska Stephena Mcguira, který mě porazil na posledním mistrovství Evropy ve finále. Zápas byl velice vypjatý, kdy Stephen nezvládal své emoce, prodlužoval nepřiměřeně zápas a snažil se mě neustále rozhodit. Nebýt poslední směny, která je pro mě největším strašákem, vyhrál bych po pěkném výkonu. Bohužel zápas dospěl až do Tie-breaku, který jsem jasně vyhrál s celkovým skórem 5T:5. Tato výhra pro mě velmi znamenala. Měl jsem jak jistotu medaile, tak i to, že jsem si poprvé mohl zahrát zápas venku v centru Rotterdamu. Finálový zápas jsem si užil, hrál jsem s kamarádem Davorem Komarem z Chorvatska, který je tento rok neporazitelný J I když jsem hrál dobře, měl jsem nejlepší fanklub na světě, na Davora jsem prostě neměl a prohrál jsem svůj boj o zlato 1:3.
 |
 |
 |
Velký dík patří Samovi, který mi byl po celou dobu oporou, koučem, vedoucím výpravy, řidičem a asistentkou. Stejně tak moc děkuji Verče Mackové, která mě psychicky připravovala na zápasy a byla informační spojnicí mezi námi a celým světem. Moc si vážím celého týmu, který byl přátelský, fandící a prostě skvělej. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat také ČFB a SCJU Praha, že jsem se mohl akce zúčastnit. Mé Verunce, že mi je oporou a toleruje mi tyto výlety a páru BC3, který je mou inspirací.